Ampír či empír?

Empír či ampír? Obojí je správné označení stavebního slohu, který se u nás objevuje od počátku 40. let 19. stol. a má velmi společných znaků s klasicismem. Oba směry navazují na tradice starověkého Řecka, Říma, ale i Egypta a Předního východu. U nás je empír spíše slohem měšťanským. Za první stavbu v empírovém stylu je považován nájemní dům Platýz v Praze. V empírovém stylu je postavena řada lázeňských budov, divadel a nádražních budov. Za nejkrásnější budovu empírového slohu můžeme označit zámek Kačina. Za pozornost stojí i církevní stavby, a to především kostel sv. Máří Magdalény v Lanškrouně, kostel v Josefově, pohřební kaple v Turkovicích u Chrudimi a Bedřichovka u Liberce.

Krakorec

Krakorec je kamenný nosný prvek zasazení kolmo do zdiva. Krakorce mohou být vrstveny a předsazovány, tak jako na obrázku. Obvykle nesly arkýře, zděné nebo dřevěné podsebití, ochozy či záchody. Jako funkční architektonický prvek se objevují na gotických hradech, později i na renesančních zámcích a měšťanských domech, kde samozřejmě plní i funkci estetickou.

Kubismus

Kubismus je umělecký směr zcela originální a hlavně český. Prosazuje zásadu, že hlavním tvarem je krychle a velmi často je doplňován o šikmé plochy. Kubismus v nás vrcholí především v druhém desetiletí 20. století. Za zmínku stojí uvést památky jako jsou lázeňský dům v Bohdanči nebo slavný dům U Černé Matky boží v Celetné ulici v Praze.

Secese

Secesní sloh vznikl koncem 19. stol. a trval do konce 1. sv. války, i když jeho dozvuky můžeme pozorovat i později. Secese usilovala o překonání klasických vzorů tím, že starou architekturu naplňovala novým dekorem, ornamenty vzniklými z rostlin a živočichů, mezi kterými se objevují lidské postavy nebo masky. Začínají se objevovat nové materiály, jako např. železo, sklo, keramika. Mezi nejznámější architektonické památky české secese patří Obecní dům v Praze, na jehož výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři jako Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Jan Preisler, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha.

Mezi secesní památky patří také Janův dům v Luhačovicích, ale i třeba budova muzea v Hradci králové nebo divadlo v Pardubicích.

Funkcionalismus

Funkcionalistický sloh převládal u velkých staveb 20. a 30. let 20. století. Hlavním hlediskem všech staveb bylo heslo FORMA NÁSLEDUJE FUNKCI, a tomu je podřízeno vše. Mezi nejznámější památky, které jsou postaveny ve jménu funkce, patří Veletržní palác v Praze, obchodní dům Bílá labuť, nový střed města Hradec Králové atd. Jako nové se začaly využívat materiály železobeton a sklo.

Barbakán

Barbakán je dalším z mnoha prvků opevnění hradů či měst. Jedná se o prostor se střílnami nad vstupními branami nebo přímo nad samotnými hradbami středověkých hradů a měst. Barbakán umožňoval ochranu brány před dělostřelbou a zároveň dovoloval obráncům chráněný přístup nad prostory brány, případně hradeb. Obvykle byla jeho interiérem vedena hlavní přístupová komunikace, která byla uvnitř uměle zalomena. Barbakány mají většinou masivní zdi , výjimečně jsou opatřeny i věží
U hradů na českém území je použití barbakánu celkem vzácné. Barbakán najdete na Helftýně, Pernštejně, Kostelci nad Černými lesy nebo v Českém Krumlově.

Mezi secesí a kubismem; palác Rokoko

Až zase někdy navštívíte Prahu a půjde po Václavském náměstí držte si dobře peněženku a zvědněte hlavu. Domy, které lemují naše nejznámější náměstí, stojí za naši pozornost. Palác Rokoko poznáte snadno-je to na něm napsané.

Palác Rokoko
Palác Rokoko byl stavebně součástí komplexu tří multifunkčních domů, tvořících nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Komplex byl vystavěn v letech 1912 až 1916 renomovanou pražskou stavební firmou Matěje Blechy, podle návrhů významného architekta období secese a kubismu Emila Králíčka. Literatura často uvádí tento komplex pod jménem Šupichovy domy.