Románský sloh

Středověká kultura navazovala na starověkou římskou vzdělanost. Proto ji říkáme románská kultura. Roma-Řím.
V 10. stol. se evropská společnost začínala rychle rozvíjet a vládnoucí rody upevňovaly svou moc. Hlavním nositelem kultury, práva a vzdělanosti byla však církev, o kterou se opírala světská moc.
Z této doby se nám zachovaly především hrady a kostely. Velkým chrámům se říkalo bazilika a malým kruhovým kostelům rotunda. Hlavním znakem románských staveb je půloblouk a mohutné a pevné zdi. Hlavním prvkem vnitřního členění jsou sloupy a pilíře, které pomáhají nést celou stavbu.
Typická pro románský sloh je valená, tzn. oblouková klenba, která nahradila dřívější dřevěné stropy. Pro románské portály je příznačný sloupový systém po stranách, a vrchní půl oblouk-tympanon.
U nás se románským slohem stavělo od 10. do pol. 13. stol. Ze světských staveb se dochovala opevněná sídla jako Olomouc, Znojmo, Praha nebo opevněný hrad Roudnice. Z církevních staveb to jsou pak rotundy sv. Martina na Vyšehradě, kterou dal vystavět Vratislav II. kolem roku 1100, sv. Longina na Novém Městě v Praze, kaple sv. Kříže na Starém městě v Praze, sv. Kateřiny ve Znojmě.