Secese

Secesní sloh vznikl koncem 19. stol. a trval do konce 1. sv. války, i když jeho dozvuky můžeme pozorovat i později. Secese usilovala o překonání klasických vzorů tím, že starou architekturu naplňovala novým dekorem, ornamenty vzniklými z rostlin a živočichů, mezi kterými se objevují lidské postavy nebo masky. Začínají se objevovat nové materiály, jako např. železo, sklo, keramika. Mezi nejznámější architektonické památky české secese patří Obecní dům v Praze, na jehož výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři jako Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Jan Preisler, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha.

Mezi secesní památky patří také Janův dům v Luhačovicích, ale i třeba budova muzea v Hradci králové nebo divadlo v Pardubicích.