středa 11. dubna 2012
Ampír či empír?
Empír či ampír? Obojí je správné označení stavebního slohu, který se u nás objevuje od počátku 40. let 19. stol. a má velmi společných znaků s klasicismem. Oba směry navazují na tradice starověkého Řecka, Říma, ale i Egypta a Předního východu. U nás je empír spíše slohem měšťanským. Za první stavbu v empírovém stylu je považován nájemní dům Platýz v Praze. V empírovém stylu je postavena řada lázeňských budov, divadel a nádražních budov. Za nejkrásnější budovu empírového slohu můžeme označit zámek Kačina. Za pozornost stojí i církevní stavby, a to především kostel sv. Máří Magdalény v Lanškrouně, kostel v Josefově, pohřební kaple v Turkovicích u Chrudimi a Bedřichovka u Liberce.
Krakorec
Krakorec je kamenný nosný prvek zasazení kolmo do zdiva. Krakorce mohou být vrstveny a předsazovány, tak jako na obrázku. Obvykle nesly arkýře, zděné nebo dřevěné podsebití, ochozy či záchody. Jako funkční architektonický prvek se objevují na gotických hradech, později i na renesančních zámcích a měšťanských domech, kde samozřejmě plní i funkci estetickou.
Kubismus
Kubismus je umělecký směr zcela originální a hlavně český. Prosazuje zásadu, že hlavním tvarem je krychle a velmi často je doplňován o šikmé plochy. Kubismus v nás vrcholí především v druhém desetiletí 20. století. Za zmínku stojí uvést památky jako jsou lázeňský dům v Bohdanči nebo slavný dům U Černé Matky boží v Celetné ulici v Praze.
Secese
Secesní sloh vznikl koncem 19. stol. a trval do konce 1. sv. války, i když jeho dozvuky můžeme pozorovat i později. Secese usilovala o překonání klasických vzorů tím, že starou architekturu naplňovala novým dekorem, ornamenty vzniklými z rostlin a živočichů, mezi kterými se objevují lidské postavy nebo masky. Začínají se objevovat nové materiály, jako např. železo, sklo, keramika. Mezi nejznámější architektonické památky české secese patří Obecní dům v Praze, na jehož výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři jako Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Jan Preisler, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha.
Mezi secesní památky patří také Janův dům v Luhačovicích, ale i třeba budova muzea v Hradci králové nebo divadlo v Pardubicích.
Mezi secesní památky patří také Janův dům v Luhačovicích, ale i třeba budova muzea v Hradci králové nebo divadlo v Pardubicích.
Funkcionalismus
Funkcionalistický sloh převládal u velkých staveb 20. a 30. let 20. století. Hlavním hlediskem všech staveb bylo heslo FORMA NÁSLEDUJE FUNKCI, a tomu je podřízeno vše. Mezi nejznámější památky, které jsou postaveny ve jménu funkce, patří Veletržní palác v Praze, obchodní dům Bílá labuť, nový střed města Hradec Králové atd. Jako nové se začaly využívat materiály železobeton a sklo.
Barbakán
Barbakán je dalším z mnoha prvků opevnění hradů či měst. Jedná se o prostor se střílnami nad vstupními branami nebo přímo nad samotnými hradbami středověkých hradů a měst. Barbakán umožňoval ochranu brány před dělostřelbou a zároveň dovoloval obráncům chráněný přístup nad prostory brány, případně hradeb. Obvykle byla jeho interiérem vedena hlavní přístupová komunikace, která byla uvnitř uměle zalomena. Barbakány mají většinou masivní zdi , výjimečně jsou opatřeny i věží
U hradů na českém území je použití barbakánu celkem vzácné. Barbakán najdete na Helftýně, Pernštejně, Kostelci nad Černými lesy nebo v Českém Krumlově.
U hradů na českém území je použití barbakánu celkem vzácné. Barbakán najdete na Helftýně, Pernštejně, Kostelci nad Černými lesy nebo v Českém Krumlově.
Mezi secesí a kubismem; palác Rokoko
Až zase někdy navštívíte Prahu a půjde po Václavském náměstí držte si dobře peněženku a zvědněte hlavu. Domy, které lemují naše nejznámější náměstí, stojí za naši pozornost. Palác Rokoko poznáte snadno-je to na něm napsané.
Palác Rokoko
Palác Rokoko byl stavebně součástí komplexu tří multifunkčních domů, tvořících nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Komplex byl vystavěn v letech 1912 až 1916 renomovanou pražskou stavební firmou Matěje Blechy, podle návrhů významného architekta období secese a kubismu Emila Králíčka. Literatura často uvádí tento komplex pod jménem Šupichovy domy.
Palác Rokoko
Palác Rokoko byl stavebně součástí komplexu tří multifunkčních domů, tvořících nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Komplex byl vystavěn v letech 1912 až 1916 renomovanou pražskou stavební firmou Matěje Blechy, podle návrhů významného architekta období secese a kubismu Emila Králíčka. Literatura často uvádí tento komplex pod jménem Šupichovy domy.
Bastion
Bastiony se jako součást opevnění hradů a měst objevují až v období renesance. Jedná se o mohutnou stavbu, kteá vyčnívá z linie hradeb, aby umožňovala střelcům dostatečnou obranu hradeb a zajišťovala bezpečí palebného místa. Bastiony mohou být ve tvraru šípu nebo kualté tzv. rondely. Bastiony jsou součástí opevnění Vyšehradu, Olomouce; rondely byly chráněny např. hradby města Pardubice.
Zač je toho loket – historické délkové míry
Délkové míry stejně jako ostatní měrné jednotky se v průběhu staletí měnily a ustalovaly.
V 16. stol podle V. Hájka z Libočan platilo toto:
4 zrna ječmene = 1 prst = 0,0197 m
1 dlaň = 4 prsty = 0,0788 m
1 píď = 10 prstů = 0,1971 m … chudák píďalka
1 pražský loket = 3 pídě = 0,5914 m
1 míle = 7451,640 m
A jak je vlastně dlouhé sáhodlouhé?
poč. 17. stol.
palec = 0,0246 m
loket = 24 palců = 0,5914
sáh = 3 lokty = 1,7742 m
látro = 4 lokty = 2,36656 m
prut = 2 látra = 4,7312 m
provazec = 52 loktů = 30,7528 m
míle 365 provazců = 11 224,772 m
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
1 čárka = 0,00219 m
1 palec = 12 čárek = 0,0263 m
1 stopa = 12 palců = 0,316 m
1 loket = 0,777 m
1 sáh = 6 stop= 1,896 m
1 míle = 4000 sáhů = 7,586 km
V 16. stol podle V. Hájka z Libočan platilo toto:
4 zrna ječmene = 1 prst = 0,0197 m
1 dlaň = 4 prsty = 0,0788 m
1 píď = 10 prstů = 0,1971 m … chudák píďalka
1 pražský loket = 3 pídě = 0,5914 m
1 míle = 7451,640 m
A jak je vlastně dlouhé sáhodlouhé?
poč. 17. stol.
palec = 0,0246 m
loket = 24 palců = 0,5914
sáh = 3 lokty = 1,7742 m
látro = 4 lokty = 2,36656 m
prut = 2 látra = 4,7312 m
provazec = 52 loktů = 30,7528 m
míle 365 provazců = 11 224,772 m
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
1 čárka = 0,00219 m
1 palec = 12 čárek = 0,0263 m
1 stopa = 12 palců = 0,316 m
1 loket = 0,777 m
1 sáh = 6 stop= 1,896 m
1 míle = 4000 sáhů = 7,586 km
Historická metrologie
Úkolem historické metrologie je shromažďování informací o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách v minulosti. Na našich stránkách najdete přehled o délkách, váhách a mírách tekutin užívaných na našem území.
Žejdlík, věrtel a další historické míry tekutin
Podle V. Hájka z Libočan platili u nás v 16. stol. tyto míry tekutin
1 kvarta = množství vína v dlani = 0,121 l
1 půlka = 2 kvarty
1 žejdlík = 2 půlky
1 pinta = 4 žejdlíky
1 lahvice = 3 pinty
1 soudek = 2 lahvice
1 vědro = 4 soudky = 58 l
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
Ej mázku, mázku, mám k Tobě lásku, teče z tebe pivo jako na provázku…
1 žejdlík = 0,3537 l
1 máz = 1,4147 …komu píseň schází, zaplatí dva mázy
1 vědro 56,589 l
1 měřice = 61,487 l
1 korec = 93,589 l
1 kvarta = množství vína v dlani = 0,121 l
1 půlka = 2 kvarty
1 žejdlík = 2 půlky
1 pinta = 4 žejdlíky
1 lahvice = 3 pinty
1 soudek = 2 lahvice
1 vědro = 4 soudky = 58 l
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
Ej mázku, mázku, mám k Tobě lásku, teče z tebe pivo jako na provázku…
1 žejdlík = 0,3537 l
1 máz = 1,4147 …komu píseň schází, zaplatí dva mázy
1 vědro 56,589 l
1 měřice = 61,487 l
1 korec = 93,589 l
Historické váhy – libry, loty, kameny
Podle Václava Hájka z Libočan platily v 16. stol. tyto váhy:
1 lot = hrst pepře = 16,054 g
1 čtvrť = 8 lotů = 128,432 g
1 libra = 4 čtvrtě = 32 lotů = 513,728 g
1 kámen = 20 liber = 10,274 kg
1 centnéř = 6 kamenů = 61,647 kg
České zamské míry 17. stol.
1 kventlík = 4,013 g
1 lot = 4 kventlíky = 16,0547 g
1 hřivna = 16 lotů = 256,8752 g
1 libra = 32 lotů = 513,7504 g
1 centnéř = 120 liber = 61,6 kg
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
1 kventlík = 4,375 g
1 lot = 4 kventlíky = 17,50 g
1 libra = 32 lotů = 560,06 g
1 centnéř = 100 liber = 56,006 kg
1 lot = hrst pepře = 16,054 g
1 čtvrť = 8 lotů = 128,432 g
1 libra = 4 čtvrtě = 32 lotů = 513,728 g
1 kámen = 20 liber = 10,274 kg
1 centnéř = 6 kamenů = 61,647 kg
České zamské míry 17. stol.
1 kventlík = 4,013 g
1 lot = 4 kventlíky = 16,0547 g
1 hřivna = 16 lotů = 256,8752 g
1 libra = 32 lotů = 513,7504 g
1 centnéř = 120 liber = 61,6 kg
Po skončení Sedmileté války v roce 1763 měla konečně císařovna Marie Terezie čas, aby sjednotila míry a váhy v celém Dolním Rakousku, tedy i u nás. Od 1.1.1965 platila v Čechách tzv. Dolnorakouská soustava měr a vah.
1 kventlík = 4,375 g
1 lot = 4 kventlíky = 17,50 g
1 libra = 32 lotů = 560,06 g
1 centnéř = 100 liber = 56,006 kg
Numizmatika
Numizmatika se zabývá penězi, jejich funkcí jako platebních prostředků od minulosti do současnosti. Na našich stránkách najdete přehled jednotlivých měn na našem území. Nejstarší měnou je měna denárová a brakteárová, dále pak grošová, tolarová, kterou střídá měna konvenční, pak měna zlatková někdy nazývaná též rakouská a v přehledu skončíme měnou korunovou.
Denáry 955-1210
Za denárovou měnu považujeme měnu, která se na českém území razila od r. 955 do r. 1210, na Moravě pak do poloviny 13. stol. Denáry byly dvoustranné mince a první denáry měly hmotnost 1,4,-1,3, g. V průběhu 12. stol. se denáry zmenšují a obsah stříbra se snižuje. Kolem roku 1210 se objevují první mince severoněmeckého vzoru tzv. brakteáty, ražené z tenkého plechu.
Grošová měna, pražský groš 1300-1548
Grošová měna měla být měnou věčnou a díky rozvoji těžby stříbra měnou stabilní. Groše se razily mezi lety 1300 -1547. 1 groš měl mít 3,9 g a početní jednotkou se stala kopa gošů, tzn. 60 grošů.
V roce 1384 byly vedle groše zavedeny drobné čtyřhranné mince v tomto poměru:
1 groš = 7 penízů = 14 haléřů = 28 obolů. Ve 14. stol. panovníci razí také zlatou minci, tzv. florén. Mince se však kvůli nedostatku zlata razily velmi nepravidelně.
Pražský groš
Nástupem Habsburků na český trůn se grošová měna stává součástí středoevropského mincovního systému a na našem území není jediným platidlem. Objevuje se tyrolský krejcar, říšský zlatý, rýnský zlatý, jáchymovský tolar.
V roce 1548 byla ražba grošů zastavena.
V roce 1384 byly vedle groše zavedeny drobné čtyřhranné mince v tomto poměru:
1 groš = 7 penízů = 14 haléřů = 28 obolů. Ve 14. stol. panovníci razí také zlatou minci, tzv. florén. Mince se však kvůli nedostatku zlata razily velmi nepravidelně.
Pražský groš
Nástupem Habsburků na český trůn se grošová měna stává součástí středoevropského mincovního systému a na našem území není jediným platidlem. Objevuje se tyrolský krejcar, říšský zlatý, rýnský zlatý, jáchymovský tolar.
V roce 1548 byla ražba grošů zastavena.
Tolary, krejcary a peníze 1548-1750
Tolarová měna byla zavedena v roce 1548 a platila až do nástupu konvenční měny v roce 1750.
V roce 1561 bylo ustanoveno
1 zlatník = 60 krejcarů = 180 bílých penízů = 360 malých penízů
1 krejcar = 3 bílé peníze = 6 malých penízů
Už v roce 1573 se rozhoduje o ražbě malého a bílého groše v poměru:
1 tolar = 30 bílých grošů = 60 mylých grošů = 210 peníz bílý = 420 peníz malý
Až v roce 1619 byla krejcarová měna definitivně přijata českým sněmem jako princip českého mincovnictví. Cizí mince, které byly v oběhu na našem území, rychle devalvovaly. V polovině 18. stol. bylo nutné přizpůsobit tolarovou měnu měnovému vývoji v Německu.
A co jste si za zlatníky a krejcary mohli koupit?
Roku 1625 se za obvyklou cenu mlýna na Ostravsku považovalo 300 zl. Pustý mlýn pak polovinu, tedy 150 zl.
V první polovině 18. stol. stál menší grunt 100 zl., zahradnictví 70 zl.
A kolik stál pohřeb? Kolem roku 1850 někoho 4 zl., jiného mladého býčka nebo včely v hodnotě 3 zl. Zaplatil každý tím, co měl.
V roce 1561 bylo ustanoveno
1 zlatník = 60 krejcarů = 180 bílých penízů = 360 malých penízů
1 krejcar = 3 bílé peníze = 6 malých penízů
Už v roce 1573 se rozhoduje o ražbě malého a bílého groše v poměru:
1 tolar = 30 bílých grošů = 60 mylých grošů = 210 peníz bílý = 420 peníz malý
Až v roce 1619 byla krejcarová měna definitivně přijata českým sněmem jako princip českého mincovnictví. Cizí mince, které byly v oběhu na našem území, rychle devalvovaly. V polovině 18. stol. bylo nutné přizpůsobit tolarovou měnu měnovému vývoji v Německu.
A co jste si za zlatníky a krejcary mohli koupit?
Roku 1625 se za obvyklou cenu mlýna na Ostravsku považovalo 300 zl. Pustý mlýn pak polovinu, tedy 150 zl.
V první polovině 18. stol. stál menší grunt 100 zl., zahradnictví 70 zl.
A kolik stál pohřeb? Kolem roku 1850 někoho 4 zl., jiného mladého býčka nebo včely v hodnotě 3 zl. Zaplatil každý tím, co měl.
Palindrom
Palindromy jsou slova nebo věty, které se čtou ze předu i zezadu stejně. Asi to tak úplně nepatří do obsahu blogu, ale i v historii si lidé hráli, tak si pojďme pohrát s palindromy.
Asi nejznámější OTO
JELENOVI POVO NELEJ.
KOBYLA MÁ MALÝ BOK.
KUNA NESE NANUK.
KAJAK
Budu ráda, když mi nějaké přidáte.
Díky
Asi nejznámější OTO
JELENOVI POVO NELEJ.
KOBYLA MÁ MALÝ BOK.
KUNA NESE NANUK.
KAJAK
Budu ráda, když mi nějaké přidáte.
Díky
Grešle, krejcar, tolar 1750-1857
V roce 1750 byla zavedena tzv. konvenční měna. Tolar je opět největší stříbrnou mincí, ke které se připojují menší stříbrné mince - krejcary a měděnými grešlemi.
A když někdo nestál ani za zlámanou grešli?
1 tolar = 2 zlaté = 3 dvacetníky = 6 desetníků = 12 pětníků = 20 grošů = 60 krejcarů = 180 grešlí
1 krejcar = 3 grešle
V roce 1762 se objevily první papírové peníze tzv. bankocetle – státní dluhopisy, které byly později vyměněny za kovové mince. Během první poloviny 19. stol. se objevilo několik emisí papírových peněz, které však nevzbuzovaly v lidech důvěru. Stát neměl dostatek prostředků, aby provedl výměnu papírových platidel za kovová, což nutně směřovalo k další měnové reformě v roce 1857.
A kolik to vlastně bylo?
V roce 1770 byly výkupní ceny obilí stanoveny takto: 1 měřice (61,5 l)
pšenice 1 zl. 45 kr.
žito 1 zl. 16 kr.
ječmen 57 kr.
oves 38 kr. 2 gr.
Z pozůstalostí víme, že v roce 1847 se na Ostravsku z pozůstalosti dražilo:
1 kráva stará vyvolávací cena 5 zl. prodáno 7 zl 30 kr.
5 otepí nelámaného lnu vyvolávací cena 30kr. prodáno za 45 kr.
1 hromada hnoje vyvolávací cena1 zl. prodáno za 1 zl. 18 kr.
A pěkný mlýn jste si v roce 1805 mohli koupit za 4400 zl.
A když někdo nestál ani za zlámanou grešli?
1 tolar = 2 zlaté = 3 dvacetníky = 6 desetníků = 12 pětníků = 20 grošů = 60 krejcarů = 180 grešlí
1 krejcar = 3 grešle
V roce 1762 se objevily první papírové peníze tzv. bankocetle – státní dluhopisy, které byly později vyměněny za kovové mince. Během první poloviny 19. stol. se objevilo několik emisí papírových peněz, které však nevzbuzovaly v lidech důvěru. Stát neměl dostatek prostředků, aby provedl výměnu papírových platidel za kovová, což nutně směřovalo k další měnové reformě v roce 1857.
A kolik to vlastně bylo?
V roce 1770 byly výkupní ceny obilí stanoveny takto: 1 měřice (61,5 l)
pšenice 1 zl. 45 kr.
žito 1 zl. 16 kr.
ječmen 57 kr.
oves 38 kr. 2 gr.
Z pozůstalostí víme, že v roce 1847 se na Ostravsku z pozůstalosti dražilo:
1 kráva stará vyvolávací cena 5 zl. prodáno 7 zl 30 kr.
5 otepí nelámaného lnu vyvolávací cena 30kr. prodáno za 45 kr.
1 hromada hnoje vyvolávací cena1 zl. prodáno za 1 zl. 18 kr.
A pěkný mlýn jste si v roce 1805 mohli koupit za 4400 zl.
Krejcar, zlatý, tolar-rakouská měna 1857-1892
Roku 1857 došlo k zavedení nové tzv. rakouské měny, která byla úzce svázána s Německým celním spolkem na principu celní libry (směnitelnost měn- 1 celní libra byla 0,5g).
Čtvrt zlatník
1 zlatý = 4 čtvrt zlatníky = 5 dvacetníků = 10 desetníků = 20 pětníků =100 krejcarů
Krejcar byl nominálně nejnižší mince a byl měděný.
Po bitvě u Sadové r. 1866, kdy se proti sobě střetla vojska Rakouska a Pruska, Rakousko odstoupilo od principu celní libry. S rozvojem průmyslu v druhé polovině 19. stol. není již měna tolik vázána na obsah kovu a měnu ovlivňují i ekonomické faktory jako výrobní a obchodní stabilita. Vše směřovalo k další měnové reformě, která přišla v roce 1892.
Pro zajímavost
A co daly české země světu, no přeci dolar, právě z rakouského tolaru je odvozeno jméno nejrozšířenější měny světa dolar.
Čtvrt zlatník
1 zlatý = 4 čtvrt zlatníky = 5 dvacetníků = 10 desetníků = 20 pětníků =100 krejcarů
Krejcar byl nominálně nejnižší mince a byl měděný.
Po bitvě u Sadové r. 1866, kdy se proti sobě střetla vojska Rakouska a Pruska, Rakousko odstoupilo od principu celní libry. S rozvojem průmyslu v druhé polovině 19. stol. není již měna tolik vázána na obsah kovu a měnu ovlivňují i ekonomické faktory jako výrobní a obchodní stabilita. Vše směřovalo k další měnové reformě, která přišla v roce 1892.
Pro zajímavost
A co daly české země světu, no přeci dolar, právě z rakouského tolaru je odvozeno jméno nejrozšířenější měny světa dolar.
Rakouská koruna
Korunová měna platila v Rakousku v letech 1892-1918.
Byla založená na zlatém standardu a byly raženy zlaté, stříbrné, měděné a niklové mince. Zláté měly nominální hodnotu 100 K, 20 K a 10 korun, stříbrné pak 5 K, 2 K, 1 K, drobné mince byly z mědi a niklu. V průběhu Velké války měna rychle podléhala inflaci a razily se i železné mince. V roce 1918 byla Rakouská koruna kryta zlatem pouze z 1%.
Skanzen Veselý kopec u Hlinska
Veselý Kopec je tradiční skanzen, který svým návštěvníkům ukazuje, jak se bydlelo v oblasti Železných hor a Žďárských vrchů před více než dvěma stovkami let. Najdeme tu řadu krásných roubených staveb, které nám připomenou, jak dobře si vlastně žijeme a jak těžký byl život minulých časech a že se i pro to pírko přes plot skákalo.
V době Vánoc a Velikonoc skanzen ožívá tradičními řemesly a je opravdu na co se dívat, návštěvníků na těchto akcích je někdy až příliš mnoho, takže pokud milujete lidovou architekturu a chcete si památky prohlédnout v klidu, přijeďte se na Veselý Kopec podívat mimo adventní a velikonoční čas.
A kdy mají otevřeno a kolik to bude stát?
OTEVŘENO OD 23.DUBNA 2011.
Duben, září a říjen denně mimo pondělí, pokud není státním svátkem, od 9 do 16 hodin.(Poslední prohlídka s průvodcem v 15 hodin.)
Květen a červen denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin(Poslední prohlídka s průvodcem v 16 hodin.)
červenec a srpen denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.(Poslední prohlídka s průvodcem v 17 hodin).
Vstupné: 70 Kč a 40 Kč, rodinné vstupné 180 Kč, při kulturních akcích 80 Kč a 50 Kč.
Příplatek za fotografování na Veselém Kopci: 20 Kč.
A s parkováním není problém…
Bezva výlet!
V době Vánoc a Velikonoc skanzen ožívá tradičními řemesly a je opravdu na co se dívat, návštěvníků na těchto akcích je někdy až příliš mnoho, takže pokud milujete lidovou architekturu a chcete si památky prohlédnout v klidu, přijeďte se na Veselý Kopec podívat mimo adventní a velikonoční čas.
A kdy mají otevřeno a kolik to bude stát?
OTEVŘENO OD 23.DUBNA 2011.
Duben, září a říjen denně mimo pondělí, pokud není státním svátkem, od 9 do 16 hodin.(Poslední prohlídka s průvodcem v 15 hodin.)
Květen a červen denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin(Poslední prohlídka s průvodcem v 16 hodin.)
červenec a srpen denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.(Poslední prohlídka s průvodcem v 17 hodin).
Vstupné: 70 Kč a 40 Kč, rodinné vstupné 180 Kč, při kulturních akcích 80 Kč a 50 Kč.
Příplatek za fotografování na Veselém Kopci: 20 Kč.
A s parkováním není problém…
Bezva výlet!
Adršpašsko-teplické skály
Adršpašsko-teplické skály patří k nejznámějším skalním městům v České republice. Jejich jedinečnou atmosféru využívají filmaři především při natáčení pohádek-Třetí princ, Peklo s princeznou, S čerty nejsou žerty a další.
Pokud se rozhodnete navštívit Adršpašsko-teplické skály vemte si sebou kromě pohodlných bot i fantazii. Skalní útvary zde tvoří nádherné sochy a jen u některých je cedulka. Najdete zde Sloní náměstí, pana starostu s chotí, džbán, Krakonošovu lenošku a další.
Ve skalách
Výlet do Adršpašsko-teplických skál můžete spojit s cestou vlakem. Vlaková zastávka Teplice i Adršpach jsou nedaleko vstupu do skal.
Otevřeno mají jen v letní sezóně, a to denně od 8. do 18. hod. Mimo sezónu je vstup do skal pouze po dohodě a na vlastí nebezpečí.
Bezva výlet!
Pokud se rozhodnete navštívit Adršpašsko-teplické skály vemte si sebou kromě pohodlných bot i fantazii. Skalní útvary zde tvoří nádherné sochy a jen u některých je cedulka. Najdete zde Sloní náměstí, pana starostu s chotí, džbán, Krakonošovu lenošku a další.
Ve skalách
Výlet do Adršpašsko-teplických skál můžete spojit s cestou vlakem. Vlaková zastávka Teplice i Adršpach jsou nedaleko vstupu do skal.
Otevřeno mají jen v letní sezóně, a to denně od 8. do 18. hod. Mimo sezónu je vstup do skal pouze po dohodě a na vlastí nebezpečí.
Bezva výlet!
Přehled českých knížat a králů, Československých prezidentů a českých Václavů
V přehledu panovníků jsou uvedeny jen události, které mají vliv na nástupnictví.
*
Sámo 623-658/9 Francký kupec
Panovníci Velké Moravy
Mojmírovci
Mojmír I. 830-846
Rastislav 846-870 (Pozval Cyrila a Metoděje)
Svatopluk 870-894
Mojmír II. 894-906/7
Česká knížata
Přemyslovci
Bořivoj ?-894
Spytihněv I. ?-905
Vratislav I. 905 – 921
Drahomíra 921-923 (Byla nazývána pohankou, i když křest určitě přijmout musela, a neměla se moc ráda se svou tchýní sv. Ludmilou, babičkou sv. Václava. Snad ji prý i nechala uškrtit na vlastním šálu, ale kdo ví)
sv. Václav 923-935/929 (Byl zavražděn svým bratrem Boleslavem 28. 9. buď 929 nebo 935, víme, že to bylo pondělí. Karel Čapek ve svých aforismech napsal: S tím Václavem to byla politická nutnost. Václav byl slabý panovník, který podléhal německým knížatům, navíc ˇčeské země potřebovaly mučedníky, aby mohlo být založeno české biskupství Václavovým synovcem Boleslavem II. 973.
Boleslav I. 935/929-972/967 (Zavraždil svého bratra a upevnil svou moc)
Boleslav II. (Docílil založení biskupství v Praze)
Boleslav III. 999-1002
Vladivoj 1002-1003
Boleslav III. 1003
Jaromír 1003
Boleslav Chrabrý 1003-1004 (polský panovník)
Jaromír 1004-1012
Oldřich 1012-1099
Jaromír 1033-1034
Oldřich 1034 (Kromě toho, že asi unesl Boženu, ukončil spory o trůn tím, že nechal Jaromíra zabít na záchodě, když vyprazdňoval břich.)
Břetislav I. 1034-1055 (Už měl dost těch tahanic o trůn a vraždění se mezi příbuznými a ve stařešinském řádu stanovil, že panovníkem bude vždy nejstarší Přemyslovec.)
Spytihněv II. 1055-1061
Vratislav II. 1061-1092 od roku 1085 titul krále za pomoc Jindřich IV.
Konrád I. Brněnský 1092
Břetislav II. 1092-1100
Bořivoj II.1101-1107
Svatopluk 1107-1109
Vladislav I. 1109-1117
Bořivoj II. 1117-1120
Vladislav I. 1120-1125
Soběslav I. 1125-1140
Vladislav II. 1140-1172 od 1158 král za pomoc Fridrichu Barbarossovi
Bedřich (Fridrich) 1172-1173
Soběslav II. 1173-1178
Bedřich (Fridrich) 1178-1189
Konrád II. Ota 1189-1191 (Statuta Konráda Oty-nejstarší český zákoník)
Václav II. 1191
Čeští králové
Přemysl Otakar I. 1197-1230 král od 1198, kdy tento titul získal i pro své nástupce, tedy dědičně, zrušil stařešinský řád a prosadil v r. 1216 tzv. princip primogenitury, nástupnictví nejstaršího syna
Václav I. 1230-1253
Přemysl Otakar II. 1253-1278
Václav II. 1278-1305
Václav III. 1305-1306 byl zavražděn v Olomouci a po trestné výpravě do Polska vymírají Přemyslovci po meči, tedy v mužské linii
Mezivládí
Jindřich Korutanský 1306
Rudolf I. Habsburský 1306-1307
Jindřich Korutanský 1307-1310
Lucemburkové
Jan Lucemburský 1310-1346 (Sňatkem s Eliškou Přemyslovnou získal český trůn, padl v bitvě u Kresčaku-byl přivázaný ke koni a téměř slepý, prostě válečník nemohl zemřít v posteli)
Karel IV. 1346-1378 od roku 1355 i římský císař
Václav IV. 1378-1419
Zikmund Lucemburský 1436-1437
(Mezivládí)
Albrecht II. Habsburský 1437-1439
Ladislav Pohrobek 1453-1457
Jiří z Poděbrad 1458-1471
Jagellonci
Vladislav II. Jagelonský 1471-1516
Ludvík 1516-1526
Habsburkové
Ferdinand I. 1523-1564
Maxmilián II. 1564-1576
Rudolf II. 1576-1611
Matyáš 1611-1619
(Mezivládí)
Fridrich V. Falcký 1619-1620
Habsburkové
Ferdinand II. 1620-1637
Ferdinand III. 1637-1657
Ferdinand IV. Byl korunován 1646, ale nástupu na trůn se nedožil , umírá 1654.
Leopold I. 1657-1705
Josef I. 1705-1711
Karel VI. 1711-1740 (Prosadil tzv. Pragmatickou sankci o nedělitelnosti habsburských zemí a nástupnictví i v ženské linii)
Marie Terezie 1740-1780
Karel VII. Albrecht Bavorský 1741-1742 (neuznal pragmatickou sankci)
Josef II. 1780-1790
Leopold II. 1790-1792
František II. 1792-1835
Ferdinand V. 1835-1848
František Josef I. 1848-1916
Karel. 1916-1918
Prezidenti Československé republiky
Tomáš Garrigue Masaryk 1918-1935
Edvard Beneš 1935-1938
Emil Hácha 1938-1939
Nacistická okupace
Edvard Beneš 1940-1945 v emigraci
Emil Hácha 1939-1945 státní prezident protektorátu Čechy a Morava
Jozef Tiso 1939-1945 prezident Slovenské republiky
Obnovení Československa po 2. sv. válce
Eduard Beneš 19745-1948
Klement Gottwald 1948-1953
Antonín Zápotocký 1953-1957
Antonín Novotný 1957-1968
Ludvík Svoboda 1968-1975
Gusttáv Husák 1975-1989
Václav Havel 1989-1993- Pozor Václav Havel trval na tom, že je president s s
Česká republika 1993
Václav Havel 1993-2003 (mohl být zvolen 3x, protože se změnilo státoprávní uspořádání)
Václav Klaus 2003-
*
Sámo 623-658/9 Francký kupec
Panovníci Velké Moravy
Mojmírovci
Mojmír I. 830-846
Rastislav 846-870 (Pozval Cyrila a Metoděje)
Svatopluk 870-894
Mojmír II. 894-906/7
Česká knížata
Přemyslovci
Bořivoj ?-894
Spytihněv I. ?-905
Vratislav I. 905 – 921
Drahomíra 921-923 (Byla nazývána pohankou, i když křest určitě přijmout musela, a neměla se moc ráda se svou tchýní sv. Ludmilou, babičkou sv. Václava. Snad ji prý i nechala uškrtit na vlastním šálu, ale kdo ví)
sv. Václav 923-935/929 (Byl zavražděn svým bratrem Boleslavem 28. 9. buď 929 nebo 935, víme, že to bylo pondělí. Karel Čapek ve svých aforismech napsal: S tím Václavem to byla politická nutnost. Václav byl slabý panovník, který podléhal německým knížatům, navíc ˇčeské země potřebovaly mučedníky, aby mohlo být založeno české biskupství Václavovým synovcem Boleslavem II. 973.
Boleslav I. 935/929-972/967 (Zavraždil svého bratra a upevnil svou moc)
Boleslav II. (Docílil založení biskupství v Praze)
Boleslav III. 999-1002
Vladivoj 1002-1003
Boleslav III. 1003
Jaromír 1003
Boleslav Chrabrý 1003-1004 (polský panovník)
Jaromír 1004-1012
Oldřich 1012-1099
Jaromír 1033-1034
Oldřich 1034 (Kromě toho, že asi unesl Boženu, ukončil spory o trůn tím, že nechal Jaromíra zabít na záchodě, když vyprazdňoval břich.)
Břetislav I. 1034-1055 (Už měl dost těch tahanic o trůn a vraždění se mezi příbuznými a ve stařešinském řádu stanovil, že panovníkem bude vždy nejstarší Přemyslovec.)
Spytihněv II. 1055-1061
Vratislav II. 1061-1092 od roku 1085 titul krále za pomoc Jindřich IV.
Konrád I. Brněnský 1092
Břetislav II. 1092-1100
Bořivoj II.1101-1107
Svatopluk 1107-1109
Vladislav I. 1109-1117
Bořivoj II. 1117-1120
Vladislav I. 1120-1125
Soběslav I. 1125-1140
Vladislav II. 1140-1172 od 1158 král za pomoc Fridrichu Barbarossovi
Bedřich (Fridrich) 1172-1173
Soběslav II. 1173-1178
Bedřich (Fridrich) 1178-1189
Konrád II. Ota 1189-1191 (Statuta Konráda Oty-nejstarší český zákoník)
Václav II. 1191
Čeští králové
Přemysl Otakar I. 1197-1230 král od 1198, kdy tento titul získal i pro své nástupce, tedy dědičně, zrušil stařešinský řád a prosadil v r. 1216 tzv. princip primogenitury, nástupnictví nejstaršího syna
Václav I. 1230-1253
Přemysl Otakar II. 1253-1278
Václav II. 1278-1305
Václav III. 1305-1306 byl zavražděn v Olomouci a po trestné výpravě do Polska vymírají Přemyslovci po meči, tedy v mužské linii
Mezivládí
Jindřich Korutanský 1306
Rudolf I. Habsburský 1306-1307
Jindřich Korutanský 1307-1310
Lucemburkové
Jan Lucemburský 1310-1346 (Sňatkem s Eliškou Přemyslovnou získal český trůn, padl v bitvě u Kresčaku-byl přivázaný ke koni a téměř slepý, prostě válečník nemohl zemřít v posteli)
Karel IV. 1346-1378 od roku 1355 i římský císař
Václav IV. 1378-1419
Zikmund Lucemburský 1436-1437
(Mezivládí)
Albrecht II. Habsburský 1437-1439
Ladislav Pohrobek 1453-1457
Jiří z Poděbrad 1458-1471
Jagellonci
Vladislav II. Jagelonský 1471-1516
Ludvík 1516-1526
Habsburkové
Ferdinand I. 1523-1564
Maxmilián II. 1564-1576
Rudolf II. 1576-1611
Matyáš 1611-1619
(Mezivládí)
Fridrich V. Falcký 1619-1620
Habsburkové
Ferdinand II. 1620-1637
Ferdinand III. 1637-1657
Ferdinand IV. Byl korunován 1646, ale nástupu na trůn se nedožil , umírá 1654.
Leopold I. 1657-1705
Josef I. 1705-1711
Karel VI. 1711-1740 (Prosadil tzv. Pragmatickou sankci o nedělitelnosti habsburských zemí a nástupnictví i v ženské linii)
Marie Terezie 1740-1780
Karel VII. Albrecht Bavorský 1741-1742 (neuznal pragmatickou sankci)
Josef II. 1780-1790
Leopold II. 1790-1792
František II. 1792-1835
Ferdinand V. 1835-1848
František Josef I. 1848-1916
Karel. 1916-1918
Prezidenti Československé republiky
Tomáš Garrigue Masaryk 1918-1935
Edvard Beneš 1935-1938
Emil Hácha 1938-1939
Nacistická okupace
Edvard Beneš 1940-1945 v emigraci
Emil Hácha 1939-1945 státní prezident protektorátu Čechy a Morava
Jozef Tiso 1939-1945 prezident Slovenské republiky
Obnovení Československa po 2. sv. válce
Eduard Beneš 19745-1948
Klement Gottwald 1948-1953
Antonín Zápotocký 1953-1957
Antonín Novotný 1957-1968
Ludvík Svoboda 1968-1975
Gusttáv Husák 1975-1989
Václav Havel 1989-1993- Pozor Václav Havel trval na tom, že je president s s
Česká republika 1993
Václav Havel 1993-2003 (mohl být zvolen 3x, protože se změnilo státoprávní uspořádání)
Václav Klaus 2003-
Zámek Opočno
Zámek Opočno je mediálně známé díky dlouhotrvajícímu restitučnímu sporu o navrácení zámku, mobiliáře a pozemků původním majitelům a díky unikátnímu nálezu obrazu Hieronyma Bosche Dvanáctiletý Kristus v chrámu. Tento obraz a řadu dalších děl výzmnamných malířů si můžete během návštěvy zámku prohlédnout.
První písemná zmínka o hradu Opočno je z roku 1068 a zmiňuje se o něm Kosmova kronika, kde však hrad stál doposud nevíme. Kolem roku 1330 rod Drslaviců staví gotický hrad. Jeho přesná dispozice není známa. Hradní palác stál v místech dnešního jihozápadního nároží zámku. Hradní příkop přetínal ostroh pod dnešním sevením křídlem zámku. Válcová bašta stojící vně příkopu sloužila jako studna. Roku 1425 byl hrad pobořen a vypálen vojsky Sirotků. Rozsah poškození neznáme. Během 80. a 90. let 15. stol. byl hrad opravován a od roku 1495 je v držení rodu Trčků z Lípy. Během 16. stol. přestavují Trčkové hrad na pohodlný renesanční zámek.
Po roce 1634, smrti Albrechta z Valdštejna, se kterým byli Trčkové politicky spjati, kupují Opočno Rudolf a Jeroným Colloredo-Wallsee od císaře za 51 456 rýnských zlatých.
Opočno
Kolem 1820 založen romantický park v údolí Zlatého potoka, klasicistní úpravy zámeckého areálu a kostela Panny Marie. Rudolf Josef podporoval protinapoleonská jednání při nichž se na Opočně sešel rakouský kancléř Mettetnich s pruským králem Bedřichem Vilémem III. a carem Alexandem.
V r. 1896 byla ve dvou sálech zámku umístěna obrazová sbírka. Počátkem 20. stol. provedeny úpravy interiérů a dostavba kulečníkového sálu. Pokud na zámku nepobýval nikdo z rodiny C-M byla od roku 1922 zpřístupněna pro veřejnost sbírka zbraní a obrazů.
Dnes je zámek běžně přístupný.
Zámek je otevřen:
červenec, srpen:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 18.00 odpoledne
Každý den mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 16.45
květen, červen, září:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 17.00 odpoledne
Každý den mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 15.45
duben, říjen:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 16.00 odpoledne
Soboty, neděle a svátky. Pro předem objednané skupiny i ve všední dny mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 14.45
Zámek je uzavřen:
V pondělí a den následující po státním svátku, připadne-li tento na pondělí.
V listopadu až březnu.
(V měsíci listopadu je prohlídka pro skupinu 5 a více osob po předchozí domluvě možná.)
První písemná zmínka o hradu Opočno je z roku 1068 a zmiňuje se o něm Kosmova kronika, kde však hrad stál doposud nevíme. Kolem roku 1330 rod Drslaviců staví gotický hrad. Jeho přesná dispozice není známa. Hradní palác stál v místech dnešního jihozápadního nároží zámku. Hradní příkop přetínal ostroh pod dnešním sevením křídlem zámku. Válcová bašta stojící vně příkopu sloužila jako studna. Roku 1425 byl hrad pobořen a vypálen vojsky Sirotků. Rozsah poškození neznáme. Během 80. a 90. let 15. stol. byl hrad opravován a od roku 1495 je v držení rodu Trčků z Lípy. Během 16. stol. přestavují Trčkové hrad na pohodlný renesanční zámek.
Po roce 1634, smrti Albrechta z Valdštejna, se kterým byli Trčkové politicky spjati, kupují Opočno Rudolf a Jeroným Colloredo-Wallsee od císaře za 51 456 rýnských zlatých.
Opočno
Kolem 1820 založen romantický park v údolí Zlatého potoka, klasicistní úpravy zámeckého areálu a kostela Panny Marie. Rudolf Josef podporoval protinapoleonská jednání při nichž se na Opočně sešel rakouský kancléř Mettetnich s pruským králem Bedřichem Vilémem III. a carem Alexandem.
V r. 1896 byla ve dvou sálech zámku umístěna obrazová sbírka. Počátkem 20. stol. provedeny úpravy interiérů a dostavba kulečníkového sálu. Pokud na zámku nepobýval nikdo z rodiny C-M byla od roku 1922 zpřístupněna pro veřejnost sbírka zbraní a obrazů.
Dnes je zámek běžně přístupný.
Zámek je otevřen:
červenec, srpen:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 18.00 odpoledne
Každý den mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 16.45
květen, červen, září:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 17.00 odpoledne
Každý den mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 15.45
duben, říjen:
od 9.00 do 11.30 dopoledne
od 12.30 do 16.00 odpoledne
Soboty, neděle a svátky. Pro předem objednané skupiny i ve všední dny mimo pondělí.
Poslední prohlídka zámku začíná v 14.45
Zámek je uzavřen:
V pondělí a den následující po státním svátku, připadne-li tento na pondělí.
V listopadu až březnu.
(V měsíci listopadu je prohlídka pro skupinu 5 a více osob po předchozí domluvě možná.)
Rýnský zlatý
Rýnský zlatý vznikl z dohody čtyř kurfiřtů roku 1386, vážil 3,39 gramu ryzího kovu a používal se v českých zemích jako mezinárodní platidlo. Více o domácích platidlech grošová měna.
Kroměříž a Květná zahrada
Výlet do Kroměříže je opravdu na celý den, a to nemusíte ani absolvovat prohlídku zámeckých interiérů, i když nevidět je je trochu škoda.
Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství, založeno za Vratislava II. v roce 1063, a arcibiskupství (1777) - po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. Od roku 1998 je Kroměříž zapsána jako památka UNESCO.
Květná zahrada je kouzelné místo pro klidnou procházku, která potěší oči i duši.
Kroměřížská Květná zahrada, Libosad
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Arcibiskupský zámek je pro návštěvníky otevřen v sezonu duben – říjen denně mimo pondělí a dnu po svátku.
duben 9.00 – 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny
květen 9.00 – 17.00 hod
červen 9.00 – 17.00 hod
červenec 9.00 – 18.00 hod
srpen 9.00 – 18.00 hod
září 9.00 - 17.00 hod
říjen 9.00 – 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny
Květná zahrada
Otevřeno po celý rok, od 1.11. je zahrada přístupná od 8,00 do 16,00 hodin
Vznik a vývoj zámku je spjat s historii olomouckého biskupství, založeno za Vratislava II. v roce 1063, a arcibiskupství (1777) - po zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam. Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. Od roku 1998 je Kroměříž zapsána jako památka UNESCO.
Květná zahrada je kouzelné místo pro klidnou procházku, která potěší oči i duši.
Kroměřížská Květná zahrada, Libosad
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Arcibiskupský zámek je pro návštěvníky otevřen v sezonu duben – říjen denně mimo pondělí a dnu po svátku.
duben 9.00 – 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny
květen 9.00 – 17.00 hod
červen 9.00 – 17.00 hod
červenec 9.00 – 18.00 hod
srpen 9.00 – 18.00 hod
září 9.00 - 17.00 hod
říjen 9.00 – 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny
Květná zahrada
Otevřeno po celý rok, od 1.11. je zahrada přístupná od 8,00 do 16,00 hodin
Klasicismus
Název klasicismus vznikl z latiského classicus, což znamená vynikající, dobrý.
První stavby ovlivněné klasicismem se objevují v 70. letech 18. stol. a vrcholí počátkem 19. stol. Programově se hlásí a inspiruje tradicemi antického Řecka a Říma. Klasicismus má pevnou soustavu pravidel a vzorů. Vznikl na francouzském královském dvoře za vlády Ludvíka XIV. a je to umění především dvorské. Krásu hledá především v pravdě a tu objevuje v přírodě – umění je pro umělce druhou přírodou. Antický vzor je podle něho stále platný, stejně jako pevný řád vládnoucího systému. Ve svém vztahu k antice navazuje na renesanci.
Stavovské divadlo v Praze
Klasicismus je poznamemán i změnami ve společnosti, a to především bouráním hradeb měst a budováním velkých městských sídel jako je např. Bertramka v Praze.
Téměř od základu se budují nová lázeňská města Teplice, Mariánské a Františkovy Lázně. a nové městské stavby-Stavovské divadlo v Praze. Nové zámky se stavějí jen výjimečně jako příklad můžeme uvést zámek Dolní Krupá.
Stavovské divadlo v Praze
Zavedením branné povinnosti vznikají dvě nová opevněná vojenská města Josefov (dnes součást Jaroměře) a Terezín.
První stavby ovlivněné klasicismem se objevují v 70. letech 18. stol. a vrcholí počátkem 19. stol. Programově se hlásí a inspiruje tradicemi antického Řecka a Říma. Klasicismus má pevnou soustavu pravidel a vzorů. Vznikl na francouzském královském dvoře za vlády Ludvíka XIV. a je to umění především dvorské. Krásu hledá především v pravdě a tu objevuje v přírodě – umění je pro umělce druhou přírodou. Antický vzor je podle něho stále platný, stejně jako pevný řád vládnoucího systému. Ve svém vztahu k antice navazuje na renesanci.
Klasicismus je poznamemán i změnami ve společnosti, a to především bouráním hradeb měst a budováním velkých městských sídel jako je např. Bertramka v Praze.
Téměř od základu se budují nová lázeňská města Teplice, Mariánské a Františkovy Lázně. a nové městské stavby-Stavovské divadlo v Praze. Nové zámky se stavějí jen výjimečně jako příklad můžeme uvést zámek Dolní Krupá.
Stavovské divadlo v Praze
Zavedením branné povinnosti vznikají dvě nová opevněná vojenská města Josefov (dnes součást Jaroměře) a Terezín.
Romantismus
Slohy historického romantismu ovládly naši architekturu po celé 19. stol. Jedná se o stavební slohy, které využívají prvky gotické, románské, barokní a renesanční architektury. Hovoříme tedy o novogotice, neogotice, pseudogotice, stejně tak o novobaroku, neobaroku a pseudobaroku, novorenesanci nebo novorománském slohu. Romantismus u nás je především záležitostí novogotiky. Ptří se především zámek Hluboká nad Vltavou, Sychrov a další
Rokoko
Název vznikl z francouzského pojmenování mušle. rockaille (rokaj). Tato ozdoba se opravdu objevuje na rokokových předmětech a stavbách v podobě melé mušličky nebo jako obrácené a zdobené písmeno C.
Rokoko navazuje na baroko a šíří se v druhé pol. 18. stol. z Francie. Pro rokoko je typickým znakem hravost a zdobnost. Uplatňuje se především v uměleckých řemeslech-nádobí, porcelán, nábytek, ale i v architektuře. U nás se rokokový sloh moc neujal a ustupuje klasicismu.
Mezi nejzmámější památky patří Kounický palác v Mostecké ulici v Praze nebo Hořín u Mělníka
Rokoko navazuje na baroko a šíří se v druhé pol. 18. stol. z Francie. Pro rokoko je typickým znakem hravost a zdobnost. Uplatňuje se především v uměleckých řemeslech-nádobí, porcelán, nábytek, ale i v architektuře. U nás se rokokový sloh moc neujal a ustupuje klasicismu.
Mezi nejzmámější památky patří Kounický palác v Mostecké ulici v Praze nebo Hořín u Mělníka
Chrlič
Chrliče odvádějí vodu ze střech staveb. Poprvé se objevují v období gotiky. Odvádějí vodu z opěrných pilířů, aby netekla na fasádu. Představují ďábly vyhnané z chrámu, a proto mají podobu bájných zvířat, různých draků, lvů, psů a oblud, kterým vytéká dešťová vody otevřenými ústy. Chrliče patří k několika málo prvkům gotických staveb, které nedodržují zákony svislých liníí gotické katedrály, a to bylo jejich účelem.
Fiály
Fiály jsou malé věžičky, které zdobí horní část pilířů a žeber gotických staveb. Fiály však nejsou jen ozdobou, přenášejí šikmý tlak na tlak svislý a jsou tak dalším významným prvkem udržujícím statiku stavby.
Románský sloh
Středověká kultura navazovala na starověkou římskou vzdělanost. Proto ji říkáme románská kultura. Roma-Řím.
V 10. stol. se evropská společnost začínala rychle rozvíjet a vládnoucí rody upevňovaly svou moc. Hlavním nositelem kultury, práva a vzdělanosti byla však církev, o kterou se opírala světská moc.
Z této doby se nám zachovaly především hrady a kostely. Velkým chrámům se říkalo bazilika a malým kruhovým kostelům rotunda. Hlavním znakem románských staveb je půloblouk a mohutné a pevné zdi. Hlavním prvkem vnitřního členění jsou sloupy a pilíře, které pomáhají nést celou stavbu.
Typická pro románský sloh je valená, tzn. oblouková klenba, která nahradila dřívější dřevěné stropy. Pro románské portály je příznačný sloupový systém po stranách, a vrchní půl oblouk-tympanon.
U nás se románským slohem stavělo od 10. do pol. 13. stol. Ze světských staveb se dochovala opevněná sídla jako Olomouc, Znojmo, Praha nebo opevněný hrad Roudnice. Z církevních staveb to jsou pak rotundy sv. Martina na Vyšehradě, kterou dal vystavět Vratislav II. kolem roku 1100, sv. Longina na Novém Městě v Praze, kaple sv. Kříže na Starém městě v Praze, sv. Kateřiny ve Znojmě.
V 10. stol. se evropská společnost začínala rychle rozvíjet a vládnoucí rody upevňovaly svou moc. Hlavním nositelem kultury, práva a vzdělanosti byla však církev, o kterou se opírala světská moc.
Z této doby se nám zachovaly především hrady a kostely. Velkým chrámům se říkalo bazilika a malým kruhovým kostelům rotunda. Hlavním znakem románských staveb je půloblouk a mohutné a pevné zdi. Hlavním prvkem vnitřního členění jsou sloupy a pilíře, které pomáhají nést celou stavbu.
Typická pro románský sloh je valená, tzn. oblouková klenba, která nahradila dřívější dřevěné stropy. Pro románské portály je příznačný sloupový systém po stranách, a vrchní půl oblouk-tympanon.
U nás se románským slohem stavělo od 10. do pol. 13. stol. Ze světských staveb se dochovala opevněná sídla jako Olomouc, Znojmo, Praha nebo opevněný hrad Roudnice. Z církevních staveb to jsou pak rotundy sv. Martina na Vyšehradě, kterou dal vystavět Vratislav II. kolem roku 1100, sv. Longina na Novém Městě v Praze, kaple sv. Kříže na Starém městě v Praze, sv. Kateřiny ve Znojmě.
Portál
Portál z lat. porta brána, je označení zdobeného kamenného vchodu obvykle do kostela, chrámu či do hradu nebo zámku.
úterý 10. dubna 2012
Kde se natáčela pohádka
Máte svou oblíbenou pohádku nebo film a už si nemůžete vzpomenout, kde se natáčela? Výlety za pohádkami jsou ty nejhezčí. Tak se zkuste podívat, kde se točila právě ta vaše.
Pohádka Pyšná princezna se natáčela na Zámku Hluboká nad Vltavou, na stejném místě se o několik desetiletí později natáčel Pan Tau a Klaudie s Janem Werichem v hlavní roli.
Na Kokoříně a v jeho okolí a na zámku v Průhonicích se natáčela Princezna se zlatou hvězdou na čele.
Adršpach je místem, kde se natáčela pohádka Třetí princ, O statečném kováři, Pyšná princezna, ale točili se zde i filmy Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Jak dostat tatínka do polepšovny – Panská skála.
Bouzov byl místem pro natáčení pohádky O Jasněnce a létajícím ševci a seriálu Arabela.
Karlova Studánka byla místem, kde se točila oblíbená komedie S tebou mě baví svět.
Zámek Červená Lhota a Sychrov jsou místa, kde se točila Zlatovláska. Na Sychrově se točila Nesmrtelná teta.
Peklo s princeznou se natáčelo mimo jiné i v Kroměříži, kde se točil i slavný Amadeus.
V Náměšti na Hané na zámku se natáčel Kameňák 2.
Lednicko-valtický areál se stal prostředím pro natáčení filmu Král Ubu, kde si zahrál Marián Labuda a Lucie Bílá.
Legendární seriál F. L. Věk se točil v Broumovském klášteře, v Dobrušce, v Opočně a samozřejmě v Praze.
Nesmrtelná teta s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli Závisti se točila na Vranovském zámku.
Děti z filmu Ať žijí duchové opravovaly hrad Krakovec.
Jiřetín pod Jedlovou byl prostředím pro natáčení Máchovy básně Máj.
Detektivka Václava Erbena Smrt talentovaného ševce se natáčela v Opočně na zámku, v zámeckém parku a v Pekle, údolí Metuje v Novém městě nad Metují.
Hřebčín Slatiňany byl prostředím pro natáčení seriálu Dobrá voda.
Na zámku Hrádek u Nechanic se točila pohádka Princ a Večernice, z novějších pohádka Elixír a Halíbela, v obouch zářila Libuše Šafránková.
Kytice od K. J. Erbena se točila v Českém ráji.
Odcházení Václava Havla se natáčelo v Jaroměři.
Zámek Blatná poskytl interiéry i exteriéry pro pohádku Šíleně smutná princezna, kde hlavní role hráli Václav Neckář a Helena Vondráčková.
Kralupy nad Vltavou byly při natáčení seriálu Okres na severu.
Kladivo na čarodějnice se natáčelo samozřejmě ve Velkých Losinách a v Šumperku.
Na hradě Kašperk se natáčela pohádka Anděl Páně.
Na Orlíku u Humpolce a Roštejně se natáčela pohádka Jak se budí princezny.
Nová česká pohádka Micimutr se točila na Zvíkově.
Pohádka Nejkrásnější hádanka se točila na Sychrově a ve Žlebech.
Pohádek a filmů se u nás natočilo spousta, pokud Vám něco v seznamu chybí, napište nám.
Pohádka Pyšná princezna se natáčela na Zámku Hluboká nad Vltavou, na stejném místě se o několik desetiletí později natáčel Pan Tau a Klaudie s Janem Werichem v hlavní roli.
Na Kokoříně a v jeho okolí a na zámku v Průhonicích se natáčela Princezna se zlatou hvězdou na čele.
Adršpach je místem, kde se natáčela pohádka Třetí princ, O statečném kováři, Pyšná princezna, ale točili se zde i filmy Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Jak dostat tatínka do polepšovny – Panská skála.
Bouzov byl místem pro natáčení pohádky O Jasněnce a létajícím ševci a seriálu Arabela.
Karlova Studánka byla místem, kde se točila oblíbená komedie S tebou mě baví svět.
Zámek Červená Lhota a Sychrov jsou místa, kde se točila Zlatovláska. Na Sychrově se točila Nesmrtelná teta.
Peklo s princeznou se natáčelo mimo jiné i v Kroměříži, kde se točil i slavný Amadeus.
V Náměšti na Hané na zámku se natáčel Kameňák 2.
Lednicko-valtický areál se stal prostředím pro natáčení filmu Král Ubu, kde si zahrál Marián Labuda a Lucie Bílá.
Legendární seriál F. L. Věk se točil v Broumovském klášteře, v Dobrušce, v Opočně a samozřejmě v Praze.
Nesmrtelná teta s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli Závisti se točila na Vranovském zámku.
Děti z filmu Ať žijí duchové opravovaly hrad Krakovec.
Jiřetín pod Jedlovou byl prostředím pro natáčení Máchovy básně Máj.
Detektivka Václava Erbena Smrt talentovaného ševce se natáčela v Opočně na zámku, v zámeckém parku a v Pekle, údolí Metuje v Novém městě nad Metují.
Hřebčín Slatiňany byl prostředím pro natáčení seriálu Dobrá voda.
Na zámku Hrádek u Nechanic se točila pohádka Princ a Večernice, z novějších pohádka Elixír a Halíbela, v obouch zářila Libuše Šafránková.
Kytice od K. J. Erbena se točila v Českém ráji.
Odcházení Václava Havla se natáčelo v Jaroměři.
Zámek Blatná poskytl interiéry i exteriéry pro pohádku Šíleně smutná princezna, kde hlavní role hráli Václav Neckář a Helena Vondráčková.
Kralupy nad Vltavou byly při natáčení seriálu Okres na severu.
Kladivo na čarodějnice se natáčelo samozřejmě ve Velkých Losinách a v Šumperku.
Na hradě Kašperk se natáčela pohádka Anděl Páně.
Na Orlíku u Humpolce a Roštejně se natáčela pohádka Jak se budí princezny.
Nová česká pohádka Micimutr se točila na Zvíkově.
Pohádka Nejkrásnější hádanka se točila na Sychrově a ve Žlebech.
Pohádek a filmů se u nás natočilo spousta, pokud Vám něco v seznamu chybí, napište nám.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)